Výpočet horoskopu vyžaduje těchto prací:

 1. Zjištění zeměpisné délky a zeměpisné šířky místa narození (vzniku věcí).
 2. Zjištění přesné doby narození (vzniku).
 3. Sestavení tematu nebeské báně. To jest zjištění délek, deklinací a šířek planet, okamžik vzniku.
 4. Zjištění astrologických (individuálních) domů.
 5. Výpočet citlivých bodů.
 6. Zkoumání, které stálice akcentují horoskop.
 7. Zjištění antiscií.
 8. Sestavení aspektové tabulky.

    Když vykonáme tyto práce je horoskop základní, radix hotov. V této knize naučíme se všem pracím. Pro začátek budeme uvažovati, že přesná doba vzniku či narození je známá. Jak se zjišťuje přesný čas uvedeme na konci této knihy.
    Výpočet horoskopu není nesnadný, neboť lze výhodně používati tabulek a schémat, ve které jsou astronomické prvky sestaveny. V této knize nelze však podati všech těchto tabulí a proto je nutno, aby si čtenář, chce-li horoskopy počítati opatřil tyto publikace, bez nichž by byl bezradný.

    1.Tabulky logaritmické. Sestavil a četnými tabulkami matematickými a fyzikálními doplnil Ph. Dr. Miloslav Valouch. Šesté vydání. Praha, Jednota československých matematiků a fyziků 1926.
    K astrologické praxi potřebujeme z této knihy stranu 25 až 70 obsahující Briggsovy logaritmy goniometrických funkcí úhlů, ke trigonometrickému výpočtu astrologických domů. Trigonometrický výpočet je nutný tam, kde chceme pracovati zodpovědně a naprosto přesně.
    Nezáleží-li nám na této přesnosti, lze domy určovati metodou tabelární. Tato jednoduchá metoda je v dalším taktéž popsána. Dále potřebujeme z Valouchova díla stranu 142-143, na kterých je udána zeměpisná šířka a délka důležitějších míst v naší vlasti. Při každém místu je udán i poměr času místního k času středoevropskému. Dle těchto údajů snadno získáme převod místního času na středoevropský a tento pak dále převádíme na čas Greenwichský, ve kterém jsou udány astronomické hodnoty.

    2. Pluto Ephemeride für die Jahre 1600-1960. Herausgeben von Ed. Koppenstätter. Herrsching bei München, E. Koppenstätter 1936.
    Poněvadž ve starších ročnících Raphaelovských Efemerid nejsou udány šířky, deklinace a délky planety Pluta, objevené roku 1930, musíme tuto příručku míti a v ní si vyhledati postavení této nové planety.

    3. Raphael`s Astronomical Ephemeris of the Planets` Places. London, W. Fousham. Vycházejí na každý rok od roku 1800. Jsou nejdůležitější pomůckou, které opravdu věcně pracující astrolog nemůže pohřešovati. Efemeridy jsou anglické a proto vysvětlíme si jejich uspořádání. Použijeme Efemerid na rok 1939.
    Strana 2. až 25. obsahuje vlastní efemeridy. Každému měsíci jsou vyhrazeny dvě strany. Nad rubrikami je udáno, kdy nastává nový měsíc a kdy úplněk. V rubrikách jsou pak uvedeny na prvním místě pro každý druhý den šířky a deklinace planet, u Plutona i délky. Dolní část tabulky udává délky planet (u Liny deklinaci i šířku a dvě hodnoty délek, pro odpoledne a pro půlnoc), vypočítané pro 12 hodin Greenwichského času.
    Poněvadž Luna se pohybuje velmi rychle, vytváří během dne četné aspekty. Jsou uvedeny na liché stránce. Aspekty luny jsou upraveny tak, aby jimi bylo možno pracovati při druhotných vedeních (sekundárních direkcích). Délka Měsíčního uzle je udána ob den v horní části efemerid na liché straně.

    Vysvětlivky anglických slov:

NEW MOON - novolunní
FULL MOON - úplněk
HERSCHEL - anglický název planety Uran
D.M. - dny měsíce
LONG. (Longtitude) - délka
LAT. (Latitude) - šířka
DEC. (Declination) - deklinace
NODE. - uzel lunární
D.W. - dny týdne
gotické "S" (Sunday) - neděle
M (Monday) - pondělí
TU (Tuesday) - úterý
W (Wednesday) - středa
TH (Thursday) - čtvrtek
F (Friday) - pátek
S (Saturday) - sobota
SIDEREAL TIME - hvězdný čas
LUNAR ASPECTS - aspekty Luny
MIDNIGHT - půlnoc

    Ma str. 26 počíná další tabulatura: Daily motions of the planets: Denní pohyby planet. Užíváme těchto tabulek při hodnocení planety, zda jest její pohyb v určitý den rychlý či pomalý. Mimoto, počítáme-li zběžně, udává nám rychlost planety, jíž potřebujeme při převádění hodnot z poledne na určitou hodinu a minutu dne.
    Na str. 29 je rubrika: Phenomena. Jsou v ní udány nejdůležitější úkazy astronomické v určitém roku jako přísluní (perihelium), odsluní (Aphelium), maximální a minimální deklinace, vstup planet do uzlů, vstup Luny do roviny rovníku, vstupy Slunce a Luny do zvířetníkových znamení, vždy s udáním příslušné hodiny a minuty.
    Na str. 30 počíná tabulatura: A complete aspectarian for 1939. Úplný aspektář pro rok 1939, jež udává přesný čas mundánních aspektů, zatmění Mesíce a Slunce. Je to velmi důležitá pomůcka pro druhotná vedení a mundánní astrologii. Praktická je i pro vypočítávání radixu, neboť užíváme-li této tabulky nemusíme měřiti aspekty v horoskopu.
    Výklad některých slov:

A.M. (Ante meridiem) - dopoledne
P.M. (Post meridiem) - odpoledne
ECLIPSE - zatmění
OCCULTATION - okultace, zákryt.

    Na str. 38 je tabulka: Distances apart of all ? s` and ? s` in 1939, jež udává přesnou dobu konjunkcí a popis Luny a Slunce.
    Na str. 39 je tabulka: Time when the Sun and Moon enter the Zodiacal Signs. Udání času, ve kterém vstupuje Slunce a Luna do znamení zvířetníku, jež je důleľitá pro mundánní astrologii.
    Na str. 40 je tabulka východů Slunce pro různé zeměpisné šířky, na str. 42. Tabulka domů pro Londýn, Liverpool a New York. Této nemusíme užívati, poněvadž v tomto díle je otištěna tabulka domů pro 49° 30` vhodná pro naší vlast. Na poslední straně je tabulka proporcionálních logaritmů, které používáme k výpočtu postavení planety pro určitý okamžik, jak dále bude vysvětleno. Radíme používati této tabulky, neboť jí si ulehčujeme složitá počítání.
    K syntetickému studiu hodí se rovněž dobře Grafické efemeridy Kreihanselovy, vydávané Universalií v Brně. Usnadňují značně propočty horoskopů solárního, direkcionálního a transitů.
    Když jsme si opatřili uvedené pomůcky, Efemeridy pro rok zrození, jež uvažujeme a pro rok, pro nějž chceme zjistiti transity k postavení horoskopu radikálního, jsme vybaveni pro běžnou astrologickou praxi.

    DŮLEžITÉ POZNÁMKY.
    1. Pamatujme, že místní čas (zjistíme ve Valouchových Tabulkách logaritmických) vždy musíme přepočítati na čas středoevropský, počítáme-li horoskop v místě naší vlasti od 1. října 1891 počínaje.
    2. V určitých dobách musíme pamatovati na t. zv. letní čas, kdy hodiny jsou nařízeny o hodinu napřed. Rozdíl času proti Greenwichskému jsou dvě hodiny. V naší vlasti byl letní čas zaveden:
  1916. Od  1. května do  1. října
  1917. Od 16. dubna do 17. září
  1918. Od 15. dubna do 16. září.
    3. V Rumunsku, Rusku a Řecku počítalo se do 18. března 1920, V jugoslavii do 14. února 1920 a v Bulharsku do 17. září 1920 dle Juliánského kalendáře. Převádíme-li data na naši míru, musíme v datu mezi rokem 1800 až 1900 připočítati 12 dní, a mezi rokem 1900 až 2100 13 dnů.
    4. Přesný okamžik doby narození jest onen, ve kterém dítě poprvé vdechne. Tuto okolnost si obyčejně nikdo neuvědomuje a mezi astrology je spor o počátku života. Proto vždy nutno hodinu narození korigovati. Pro budoucnost však zjišťujeme hodinu, minutu a vteřinu prvního vdechu zrozence. Pracné korektury pak opadnou.